Historie školy

Vznik školy a počáteční období

             Zvláštní školu v Městě Albrechticích zakládal Jaroslav Suchánek dne 15.srpna 1957 jako první venkovskou školu v bývalém okrese Krnov. Jako dlouholetý učitel dospěl k názoru, že i v naší oblasti bude potřeba zřídit školu pro duševně opožděné děti. Za pomoci Okresního národního výboru v Krnově a Místního národního výboru v Městě Albrechticích získal pro zvláštní školu dvě místnosti v budově bývalého zájezdního hostince na křižovatce rohu ulic Hašlerovy a Osoblažské. Spolu s panem učitelem Dudou se sami rozjeli v posledním prázdninovém týdnu po okolních vesnicích a získávali pro zvláštní školu vytypované děti z rodin, mateřských škol a základních škol. Pro první třídu, kde byly vyučovány děti 1. a 2.ročníku získali 10 žáků, ve druhé třídě bylo vyučováno 14 dětí 3., 4. a 5.ročníku. Kromě předávání vědomostí a dovedností žákům bylo prvořadým úkolem získání důvěry rodičů, vytvořit u nich kladný poměr ke škole, aby se tento zdárně přenášel na jejich děti a ty rády chodily do školy. Dalším úkolem počáteční školy bylo vést žáky k  hygienickým návykům a naučit je pravidelně používat mytí rukou po použití toalet a před jídlem. Díky aktivitě učitelů  a pomoci žáků obou tříd byl vybudován kus práce na vylepšení školní budovy. Z neupravené místnosti vedle I.třídy zřídili kancelář školy, učitelé natřeli podlahu, okna a dveře. Vedle školy oplotili pozemek, na kterém vybudovali malé hřiště a zahradu se záhonky. V bývalé hospodské kuchyni odstranili starý sporák a připravili ji pro stavbu splachovacích záchodů a umývárny.

            Ve školním roce 1958/1959 byl ke školní docházce na zvláštní škole přihlášeno už 39 žáků ve třech třídách. Žáci ve škole byli většinou přespolní, dojížděli z Liptaně, Jindřichova, Třemešné a osady Damašek. Pouze děti z Liptaně měly problémy s odjížděním ze školy pro chybějící autobusové spojení. Novým ředitelem školy byl jmenován p.Květoslav Duda (p.Jaroslav Suchánek byl jmenován ředitelem národní školy v Hynčicích), dalšími vyučujícími se stali p.L.Juráň a p.Z.Peštuková. Nedostatky se vyučujícím jevily hlavně v umístění záchodů na dvoře v přístavku školy. Na dnešní poměry nevídaným nadšením učitelů za pomoci žáků vyklidili půdu, vyměnili dřevěnou podlahu ve III.třídě za parketovou, natřeli tabule a do všech tříd  zavedli zvonky s ústředním zvonkových tlačítkem ve sborovně. Také byl konečně do školy zaveden telefon a děti dostaly nové lavice a židle.

            Třetí školní rok 1959/1960 znamenal již třetího ředitele zvláštní školy v pořadí, stala se jí p.Ludmila Mašínová. Škola sama o sobě stále byla vybavena velice chudě, získala sice větší počet knih pro učitelskou knihovnu, drobné pomůcky, obrazy a mapy po zrušené škole při mimoplicní léčebně, chyběly však speciální učebnice pro vzdělávání pro vzdělávání mentálně retardovaných dětí. Žáci poměrně dosti vyučovacího času trávili na brigádách sběrem brambor, žaludů a lesních plodů.

            Počáteční období končí odchodem paní ředitelky L.Mašínové na jiné pracoviště do Krnova.

Šedesátá  a sedmdesátá léta

 Po čtyřleté praxi na této škole byl jmenován ředitelem pan Ladislav Juráň z Města Albrechtic, čtvrtý ředitel školy v pětileté historii. Také v učitelském sboru byla fluktuace učitelů velice vysoká. Důvody pro změnu působiště učitelů v tomto povolání mohly být různé. Velice nepříjemně mohla působit skutečnost, že toto povolání vyžaduje od učitelů značnou dávku dovednosti a obětavosti, trpělivosti, odříkání i sebezapření. Prostředí bylo spíše frustrující, nedařilo ze získávat větší množství finančních prostředků k nutným opravám a k základnímu vybavení zvláštní školy. Nelze upřít žádnému z tehdejších ředitelů snahu po  stabilizaci učitelských kádrů, protože to je předpoklad úspěšné a kvalitní práce všech škol.

S obrovskými potížemi nechal ředitel školy vyměnit okna na budově, opravit fasádu školy a konečně započal rekonstrukci záchodů a umývárny. Problémy s budovu však přetrvávaly. V přízemí budovy v místnosti bývalého výčepu byly v odpoledních hodinách vychovávány děti ze základní školy v tzv.družině mládeže. Uvolněním místnosti pro potřeby pracovního vyučování dílen zvláštní školy a získáním finančních prostředků mohla zahájit větší rekonstrukce budovy. Třídy a sociální zařízení konečně dostaly podobu školních místností. Všechny opravy a řemeslnické práce se prováděly za plného provozu školního vyučování. Učitelé se vždy těšili na jarní měsíce, až budou moci realizovat hodiny tělesné výchovy a disciplíny sportovních her mládeže na venkovním hřišti, neboť v budově to bylo prakticky nemožné. Velkým nedostatkem pro učitele byla skutečnost, že nebyly vytištěny učebnice zeměpisu, přírodopisu, fyziky, dějepisu aj. pro vyšší ročníky. Učitelé vyučující tyto předměty si texty buď vybírali z jiných učebnic, nebo si je tvořili sami. Učitelé byli hybnou silou nejen vyučovacího procesu, ale i přeměn školní budovy. Na dnešní dobu nemyslitelně byli využíváni žáci v pracovním vyučování k těžším manuálním pracím - 30 ti metrového výkopu pro vodovodní přípojku, 30 ti metrového výkopu kanálu pro položení elektrického kabelu veřejného osvětlení obce, výkopu základů pro přístavbu kabinetu učebních pomůcek, přísun a skládání materiálu. Kromě toho se žáci zúčastňovali několikadenních brigád sběru brambor, kamení, krmné mrkve, lesních plodů a pletí záhonů v lesní školce. Peníze utržené za brigády škola použila na úhradu nákladů spojených s účastí na okresní přehlídce SHM, školních výletů, pohoštění žáků při vánočních besídkách a zakoupení drobných školních pomůcek.

            Celá šedesátá léta vyučování probíhalo i v odpoledních hodinách, když každá druhá sobota byla volná. Kromě toho se musely zkrátit některé vyučovací hodiny o pět minut tak, aby konec poslední hodiny navazoval na vlakové a autobusové spojení do okolních vesnic a osad.

            Počátek sedmdesátých let byl ve znamení zvýšeného množství politické práce na škole. Všichni učitelé byli přinuceni se politicky vzdělávat, nestraníci museli navštěvovat ideově politickou výchovu, straníci měli svoje školení, pověření straníci byli lektory IPV. Žáci spolu s učiteli museli pořádat celoškolní shromáždění k politickým oslavám a výročím. Každý rok bylo co slavit, přibylo množství politických nástěnek, každou chvíli se musela vyzdobit škola prapory a třepetalkami, učivo se muselo přizpůsobit politické objednávce.

            Dne 23.června 1976 v ranních hodinách náhle a nenadále zemřel ředitel školy p.Ladislav Juráň. Tato událost velmi citelně zasáhla všechny učitele, žáky školy i albrechtickou veřejnost. Novým ředitelem školy byl jmenován pan Zdeněk Klapal. I za tohoto ředitele byla škola až příliš svázána závěry sjezdů KSČ. Učitelé i žáci si dobrovolně povinně stanovovali kolektivní i individuální závazky (např. besedy a přednášky, sportovní a branné akce, kulturní vystoupení, výstavky, brigádnické hodiny v akci Z, sběr železa, papíru a textilu), do školy na besedy byli zváni příslušníci lidových milicí. Žáci i učitelé byli vehnáni do ideologického boje vládnoucí garnitury.

            Další tragickou událostí bylo úmrtí vynikajícího pana učitele Raimunda Tkadlečka v lednu 1977.

Škola jako zálohová organizace

             Významnou událostí v životě školy bylo v roce 1984 zřízení elokovaného pracoviště v Základní škole v Osoblaze, kde v jedné třídě byli vyučováni mladší žáci z osoblažského výběžku. Byl to opodstatněný krok, který umožnil malým dětem do 5.ročníku dojíždět do bližší školy a nemusely vstávat třeba v 5 hodin ráno, aby stihly vlak do Města Albrechtic. Od roku 1985 byla uvedena do chodu školní družina při zvláštní škole. Zřízení školní družiny vyplynulo z potřeb rodičů a žáků. Většina žáků byla dojíždějících a také bylo potřeba výchovně působit na děti, jejichž rodiče chodili do zaměstnání. Všichni žáci školní družiny navštěvují školní jídelnu při ZŠ v Městě Albrechticích. Při organizování zájmových útvarů na škole děti zůstávaly ve škole až do 15  hodin, než jim jely další spoje hromadné přepravy. Činností těchto kroužků se nejen rozvíjely schopnosti dětí, ale také se našel vhodný způsob využití jejich volného času. Kroužky v tuto dobu metodicky řídil i materiálně zabezpečoval Dům dětí a mládeže Jindřichov.

            Od 1.8.1989 je ředitelem školy jmenován Mgr.Jiří Kropáč, když stávající ředitel Z.Klapal odchází do starobního důchodu.

        Reorganizací školství a státní správy v roce 1991 škola přešla z Okresního národního výboru pod Školský úřad Bruntál a stala se zálohovou organizací. Veškerou mzdovou agendu, rozpisy rozpočtu i kontrolu čerpání rozpočtu vykovávaly úřednice v Bruntále. Škola dostávala čtvrtletně zálohu na provoz. Při tomto způsobu hospodaření se daly počátkem devadesátých let získat malé finanční prostředky na úrocích, protože v tuto dobu byl v bance poměrně velký úrok a nebylo zakázáno ukládat zálohy na termínované vklady. Proto se mohla škola postupně modernizovat a vybavovat didaktickou technikou a pomůckami pro výuku. Konečně do školy byl zakoupen televizor, video a kazetové magnetofony. V naší společnosti bohužel ještě není cizí majetek svatý, proto na jaře 1993 bylo do školy provedeno vloupání. Nikdy nevypátráni zloději ukradli televizor, video, z ředitelny sportovní oblečení ředitele a navíc poničili několikeré dveře v celkové hodnotě přes 40.000,- Kč. Aby bylo krádežím zabráněno, nechal ředitel ve škole nainstalovat poplašné zařízení. Poté mohl opět modernizovat vybavení školy. Zakoupil univerzální dřevoobráběcí stroj do dílny, do ředitelny počítač, elektrický psací stoj a kopírku.

            V roce 1992 vyhlásil Školský úřad s souladu s legislativou na škole konkursní řízení na místo ředitele školy. Do konkursu se přihlásil pouze stávající ředitel p.Kropáč, kterému byl poté vydán jmenovací dekret. Prvořadým úkolem ředitele bylo stabilizovat pedagogický kolektiv a modernizovat školu. Již po nástupu do funkce požádal tehdy Školský úřad v Bruntále o financování rekonstrukce a přístavby zvláštní školy. Hlavně mít vlastní tělocvičnu byl sen a přání všech předchozích ředitelů a ostatních pedagogických pracovníků. V roce 1994 to znamenalo sehnat peníze na ministerstvu školství, zařídit změnu územního plánu, získat stavební povolení na rekonstrukci a přístavbu školy a připravit školu na přechod do právní subjektivity.

Škola jako příspěvková organizace

            Rok 1995 byl velice bohatý na události a změny v existenci zvláštní školy. Od 1.1.1995 přechází škola do právní subjektivity a zvláštní škola se stává příspěvkovou organizací. Ředitel školy má právo samostatně uzavírat smlouvy, samostatně hospodařit s provozními i mzdovými prostředky. Zároveň je to však mnohem větší zodpovědnost nad chodem zařízení.

            V lednu 1995 proběhlo výběrové řízení na projektovou dokumentaci a dodavatele stavby, v únoru byly podepsány smlouvy s vybraným dodavatelem stavby firmou Stavoremont Krnov a firmou MV-Invest o investičním a stavebním dozoru. V březnu byla vyhotovena projektová dokumentace a proběhlo schvalovací řízení. V dubnu bylo vydáno stavební povolení a mohlo se stavět. Počáteční suma 5.660.000 Kč však byla nereálná, proto ředitel školy s firmou MV-Invest musel z projektu vyškrtat nadbytečné výdaje. Až 17.května byl podepsán dodatek smlouvy s cenou 4,6 milionu korun za dílo, 166 tisíc za projektovou dokumentaci a 111 tisíc odměna za stavební a investiční dozor. Hned následujícího dne byly zahájeny stavební práce zbouráním kotelny na tuhá paliva. Teprve 18.května ředitel školy sehnal na ministerstvu chybějících 264 tisíc na pokrytí celkové ceny. V červnu se pracuje naplno, byly vykopány základy, provedena betonáž a postaveno obvodové zdivo tělocvičny, postavena nová jímka. Školní rok z důvodů rekonstrukce byl ukončen dne 23.června. V červenci již byla zastřešena tělocvična, provedena hrubá stavba přístavby, vnitřní příčky a začala se rýsovat nová podoba školy - nová ředitelna, sborovna se sociálním zařízením, plynová kotelna a místnost knihovny v půdním prostoru. Dne 21.srpna se pustili všichni pracovníci školy za velmi složitých podmínek do velkého úklidu a díky tomu mohla úspěšně proběhnout 31.8.1995 kolaudace školy včetně přístavby s tím, že parketová podlaha v tělocvičně bude hotova v měsíci říjnu. Úplný konec prací byl 20.října. Celkově stála přístavba a rekonstrukce školy včetně vybavení stejně jako před úpravami rozpočtu 5,6 milionu korun. Nejen pracovníci školy, ale i žáci byli a jsou na svoji novou školu patřičně pyšní.

            Během následujícího školního roku bylo na chodbách položeno antistatické PVC, vyměněna zářivková tělesa ve třídách a dílně, instalováno nové elektrické zvonění a rádiové napojení alarmu na pohraniční policii.

            V tomto období se škole neobyčejně dařilo nejen ve výchovně vzdělávací práci, ale i na poli sportovním v okresních soutěžích mezi zvláštními školami. Prospěchový průměr se udržoval pod 2,0 , nejen žáci, ale i učitelé byli velice aktivní. Na škole pracovalo pět zájmových útvarů (dva kroužky domácích prací, střelecký, turistický a zdravotně sportovní kroužek), několik žáků navštěvovalo nepovinný předmět křesťanská výchova pod vedením externího učitele p.faráře V.Ondráčka.

            Od školního roku 1996/97 došlo k další významné události. Ředitel školy nechal diagnostikovat v Pedagogicko psychologické poradně Krnov 22 klientů Ústavu sociální péče v Městě Albrechticích a z nich vybral 12 klientů pro výuku v kursu pomocné školy. Zájem vzdělávat se měli všichni tito žáci, kteří po celou dobu předtím byli separováni od společnosti a byli vedeni jako nevzdělavatelní. Od roku 1996 má škola nový název zanesený v síti škol: Zvláštní škola a Pomocná škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2.

            Na jaře 1997 pracovníci školy připravili důstojné oslavy 40.výročí založení školy. Byli pozváni všichni pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci, kteří na škole v minulosti působili, a hosté. Ze sedmdesáti pozvaných hostů se nakonec sešlo pětapadesát. Všichni si se zájmem prohlédli prostory školy, podívali se na výstavku žákovských prací a obdrželi kromě drobných dárků i almanach školy. Po kulturním vystoupení žáků a krátkém proslovu ředitele školy si všichni zúčastnění vzájemně vyměňovali své zážitky z minulosti i své zkušenosti z práce s mentálně retardovanými dětmi.

            V létě 1997 postihly i naši oblast a školu rozsáhlé záplavy. Ve škole bylo zatopeno celé přízemí – chodby, cvičná kuchyň, jídelna, dílny, sklep a část tělocvičny. Materiálně dosáhly přímé škody asi 30.000 Kč, následné škody na parketách v tělocvičně dosáhly přes 85.000 Kč.

 

Organizace školy

   Základní škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2, příspěvková organizace, IČO 60802791, tel. 554 652 245, 554 620 285, mobil 739 264 118, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , internetové stránky školy www.zsmapo.eu

Zřizovatelem školy je Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 Ostrava, IČ: 70890692.

Ředitelem školy je Mgr. Jiří Kropáč, Nádražní 17, 793 95 Město Albrechtice, jmenovací dekret vydán Radou kraje dne 19. 6. 2012 usnesením č. 113/7454 s platností od 1. 8. 2012 na dobu 6 let.

Součástí školy je odloučené pracoviště v budově Základní školy v Osoblaze, Třešňová 99, a Školní družina při Základní škole, Město Albrechtice, Hašlerova 2, příspěvková organizace.

Základní škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2, příspěvková organizace byla do sítě škol a školských zařízení zařazena 1.9.1996 souhlasem MŠMT ČR č.j. 26 101/95-61 a zřizovací listinou ŠÚ Bruntál č.j. 26/97 - Ř ze dne 30.8.1996 jako Zvláštní škola Město Albrechtice. Od 1. 1. 2006 je škola registrována v rejstříku škol na MŠMT s názvem Základní škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2, příspěvková organizace.

Celková kapacita školy je 105 žáků, kapacita školní družiny jsou 24 žáci.

Trend dalšího působení školy zůstane zachován dle Statutu Zvláštní školy a Pomocné školy Město Albrechtice vydaného Školským úřadem Bruntál jako součást zřizovací listiny č. j. 26/97- Ř ze dne 30. 8. 1996 a Dodatku č. 2  a Dodatku č. 4 zřizovací listiny e. č. ZL/242/2001 z 11. června 2004.

 

Přehled oborů, které škola vyučuje v souladu se zápisem ve školském rejstříku

 

A) V základní škole praktické byli žáci vyučováni podle školního vzdělávacího programu Hašlerka platného od 1. 9. 2007, č. j. ZŠ/190/2007/Kr

B) Ve speciální škole jsou vyučováni žáci podle Vzdělávacího programu pomocné školy a přípravného stupně PŠ, který schválilo MŠMT ČR č. j. 24 035/97-22 platného od 1. 9. 1997. Žáci kursu pomocné školy jsou vyučováni podle upraveného učebního plánu 10 vyučovacích hodin týdně.

C) Žáci s těžkým mentálním postižením jsou vyučováni podle ŠVP rehabilitačního, platného od 1. 9. 2010, č. j. ZŠ/305/2010/Kr.

 

 

 

 

 

 

       

 

Materiální vybavení

              Jestliže v padesátých a šedesátých letech ještě po sedmi letech od založení školy neměli učitelé k dispozici učebnice pro zvláštní školy, v současné době si mohou vybírat z velkého množství schválených učebnic pro základní školy praktické i základní školy speciální. Kromě toho na doplnění a procvičení základního učiva slouží učitelům a žákům velké množství pracovních sešitů a pracovních listů.

            Všechny třídy i místnost školní družiny jsou vybaveny televizním přijímačem a videorekordérem, ve sborovně se nachází poměrně slušně vybavená videotéka. Učitelům je k dispozici ve sborovně počítač, v kabinetu učebních pomůcek velké množství didaktické techniky a záznamů. Názorné učební pomůcky jsou ve speciální škole nutností, proto vedení školy také dbá na co nejčastějším používání všech dostupných názorných učebních pomůcek. V rámci projektu Internet do škol byla škola vybavena čtyřmi počítači, dalších 8 počítačů a 6 tabletů zakoupil ředitel koly z provozních prostředků školy. Žáci mají možnost naučit se posílat a přijímat elektronické zprávy, vyhledávat v síti Internetu, a neposlední řadě získávat nové poznatky v naučných encyklopediích a výukových programech. Ve dvou třídách jsou instalovány interaktivní tabule. Z programu EU peníze školám bylo zakoupeno 10 notebooků.

Ve všech třídách jsou výškově stavitelné lavice a žákovské židle, zakoupen byl i nový nábytek pro uskladnění moderních učebních pomůcek.

Pro imobilní žáky škola vybudovala bezbariérový přístup do školy, dvou tříd a na sociální zařízení.

 

 

Pracovníci školy

              V současné době je ve škole zaměstnáno 6 učitelů s pracovním úvazkem 5,64, asistentka pedagoga s úvazkem 0,68, vychovatelka školní družiny s pracovním úvazkem 0,14, účetní s úvazkem 0,75, školnice s úvazkem 0,5 a sezónní pracovník ve funkci topiče s úvazkem 0,1.

            Z šesti učitelů jsou čtyři s plnou kvalifikací pro tento typ školy, tzn.magisterské vzdělání se speciální pedagogikou, jedna učitelka dosáhla bakalářského vzdělání speciální pedagogiky a jedna učitelka dosáhla pouze středoškolského pedagogického vzdělání s doplněním dvousemestrového studia speciální pedagogiky. Pedagogický kolektiv je stabilizován, nevýhodou této školy v posledních letech je nedostatek mužů – pedagogů. Pouze jeden muž ve sboru, ředitel školy, je vlastně obrazem celého našeho školství. Pokud se týká pedagogických zkušeností, většina sboru učí 25 – 35 roků, ředitel školy již 41 roků.

            Nepedagogičtí pracovníci jsou zkušení lidé ve svých funkcích již přes 30 roků, kteří mají také kladný vztah k mentálně postiženým dětem.

            Ředitel školy má snahu nejen stabilizovat a stmelovat pracovní kolektiv, ale podněcuje všechny své podřízené k větší aktivitě, iniciativě, samostatnosti a hlavně kreativitě výchovně vzdělávacího procesu. Ze zpráv ČŠI, které jsou přílohou výroční zprávy školy, se mu to daří. O dobré práci školy a kvalitní úrovni pedagogických pracovníků svědčí skutečnost, že si školu pro svoji souvislou pedagogickou praxi za posledních pět roků vybralo deset studentek Ostravské univerzity, Masarykovy university a Vyšší odborné školy a Pedagogické školy Krnov.

 

Základní škola praktická

           Do základní školy praktické, dříve zvláštní školy, jsou přijímáni lehce mentálně retardovaní žáci na základě žádosti rodičů či zákonných zástupců nebo školských zařízení a doporučení speciálního pedagogického centra. Ředitel školy zahájí správní řízení a vydá rozhodnutí o přijetí žáka do základní školy. V průběhu správního řízení se může kterákoliv ze zúčastněných stran odvolat k nadřízenému orgánu (ředitel krajského úřadu moravskoslezského kraje) ve stanovené lhůtě.

            Žáci jsou vyučováni podle školního vzdělávacího programu „Hašlerka“, vytvořeného pracovníky školy v roce 2007 podle RVP ZV-LMP.

            Vyučování je organizováno v pěti třídách v 1.- 9.ročníku v Městě Albrechticích, jedna třída je elokovaná při ZŠ Osoblaha, asi 20 km od Města Albrechtic. Zde jsou vyučovány děti, které nemají možnost se ze svých domovů dostat do kmenové školy v Městě Albrechticích. Tyto děti vzhledem ke vzdálenosti jsou ochuzeny o akce, které se konají v rámci školy. Díky porozumění ředitelství místní základní školy existuje dobrá spolupráce a děti naší školy se mohou zúčastňovat akcí pořádaných v osoblažské základní škole (včetně plaveckého výcviku), mohou navštěvovat kroužky a jejich školní družinu.

            Škola má rozpracován Minimální program prevence, kde všichni pedagogičtí pracovníci všemi metodami ve výchovně vzdělávacím procesu i v mimotřídní činnosti preventivně působí v oblasti zneužívání návykových látek, sociálně patologických jevů a záškoláctví. Škola dosud nezaznamenala u žáků požívání jakýchkoli drog (mimo kouření a příležitostného ochutnání alkoholu), v oblasti šikany se projevují náznaky fyzického i verbálního napadání mladších spolužáků a užívání vulgarismů. Velký problém v posledních letech je špatná školní docházka. Většinou jsou však na vině zákonní zástupci, kteří děti nechávají doma, píší jim pochybné omluvenky či nemají dostatek financí na dopravní prostředky. To vše ztěžuje každodenní práci všech pedagogických pracovníků.

          

 

Základní  škola speciální

                   Do základní školy speciální, dříve pomocné školy, jsou zařazováni děti se středním a  těžkým mentálním postižením. Při vhodně upravených podmínkách a při odborné speciálně pedagogické péči si žáci pomocné školy osvojují základní vědomosti, dovednosti a návyky, potřebné k orientaci v okolním světě, k dosažení maximální možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči druhých osob a zapojení do společenského života.

        Žáci základní školy speciální jsou vyučováni podle:

- školního vzdělávacího programu ŠVP speciální, vytvořeného podle RVP ZŠS v roce 2010

- osnov pomocné školy schválených MŠMT ČR, pod č.j. 24 035/97-22 a platností od 1.září 1997 jako učební dokument ve smyslu § 39, odst. 1 školského zákona

- školního vzdělávacího programu ŠVP rehabilitační, platného od 1. 9. 2010

        Docházka do pomocné školy je desetiletá. Každý žák pomocné školy má stanoven individuální vzdělávací program, kde na základě diagnostiky je stanoveno přibližné množství učiva, které by žák mohl ve školním roce zvládnout. Na konci školního roku je provedeno vyhodnocení a stanoven nový individuální plán na příští školní rok.

       Hodnocení žáků pomocné školy se provádí formou širšího slovního hodnocení na základě Metodického návodu ke klasifikaci a hodnocení žáků pomocných škol a tříd pomocných škol při zvláštních školách č.j.10 522/98-24. Žáci jsou na škole hodnoceni usnesením pedagogické rady i z chování a také ve všech složkách. Předmětem hodnocení jsou stejně jako ve zvláštní škole výsledky, jichž dosáhli žáci ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov individuálních učebních plánů. Při hodnocení se zohledňuje druh a stupeň postižení žáka, jeho zdravotní stav a individuální a věkové zvláštnosti, s akcentem na kultivaci žáka a rozvoj jeho schopností. Nevýhodou pro vycházející žáky pomocné školy je nedostatek praktických škol a chráněných dílen na okrese Bruntál.

 

 

Kurs pomocné školy

         Do kursu pomocné školy jsou zařazováni občané se středním a  těžším mentálním postižením, kteří do té doby neměli možnost vůbec získat základní vzdělání. Většinou šlo o občany, kteří byli zbaveni školní docházky na dobu určitou a žili v rodině, nebo se jedná o klienty ústavů sociální péče, kteří v minulosti zařazením do ústavní péče byli automaticky zahrnuti mezi nevzdělavatelné. Jsou vyučováni podle upravených osnov pomocné školy s  týdenní dotací 10 vyučovacích hodin, tzn. denně jsou vyučováni 2 vyučovací hodiny (5 hodin čtení/psaní, 3 hodiny počty a 2 hodiny věcné učení. Na rozdíl od žáků školy plnící povinnou školní docházku tito klienti jsou zde dobrovolně, chtějí se něčemu naučit, mají snahu získávat nové vědomosti a dovednosti.

         Kurs pomocné školy je určen žákům schopným docházet do školy. Trvá nejméně jeden rok, většinou jsou zde žáci více než 5 roků, maximální počet roků školní docházky je shodný s učebním plánem speciální školy. Dva žáci kursu pomocné školy z ústavu sociální péče byli natolik šikovní, že po vykonání závěrečných komisionálních zkoušek zvládli v jednoročním kursu i osnovy zvláštní školy a přihlásili se na učební obory na našem učilišti. Jeden chlapec  ukončil závěrečnými zkouškami učební obor kuchařské práce, druhý dokonce zamýšlí po ukončení zkoušek na oboru mechanizátor ještě získat výuční list na středním odborném učilišti elektrotechnickém. Jde však o výjimky, většinou se do kursu pomocné školy hlásí občané proto, aby se zde naučili číst a psát.

 

 

 

Školní družina

         Školní družina při zvláštní škole byla zřízena ve školním roce 1984/1985, v současné době má kapacitu 24 dětí. Průměrný počet docházejících žáků se pohybuje mezi 16 – 20. Zpočátku před rokem 1989 byl provoz školní družiny až do 16 hodin i proto, že více dětí bylo z  Města Albrechtice a rodiče dětí měli zaměstnání. Postupně docházelo k nárůstu počtu dětí z okolních vesnic. Po roce 1990 zrušením státních statků ztratili rodiče zaměstnání a děti si nechávají po obědě doma. V samostatné místnosti  školní družiny tráví čas děti především do odjezdu vlaku a autobusů. Pod vedením zkušené paní vychovatelky se zdokonalují v kresbě, vyrábí drobné předměty pro výzdobu školy nebo dárky pro své rodiče a sourozence. Některé děti tráví dobu ve školní družině pouze hrou, prostě si chtějí po vyučování odpočinout.

 

Perspektiva školy

            Škola za dobu svojí existence od roku 1957 se změnila nejen vzhledově, ale vyrostla zde moderní speciální instituce pro výchovně vzdělávací práci s mentálně postiženými dětmi,  i dospělými osobami. Původní vzdělávací program zvláštní školy byl rozšířen o programy pomocné školy, kursu pomocné školy, kursu zvláštní školy. Snižováním celkové populace obyvatel klesá i počet žáků s povinnou školní docházkou a tím i počet přeřazených dětí do zvláštních škol. Je otázkou, jak dlouho bude ve škole působit program pro lehce mentálně postižené žáky, když při dnešním přerozdělování financí dostávají ředitelé škol normativ na žáka a příplatek na integrované žáky. Na základních školách proto zůstávají mentálně postižení žáci, aby doplňovali počty žáků ve třídách dle pokynů ministerstva. I zákon o integraci postižených žáků do základních škol napomáhá pomalému a trvalému úbytku žáků ve speciálních školách. 

         V roce 2004 bylo při škole ustanoveno Občanské sdružení přátelé speciální školy a byla založena Školská rada. Od tohoto roku datujeme počátek spolupráce se speciální školou v polském městě Prudniku.

         Základní škola v Městě Albrechticích na Hašlerové ulici (změna názvu školy od 1.1.2006) má svoje pevné místo mezi speciálními školami nejen v okrese Bruntál, ale v celém našem speciálním školství. Připravuje pro budoucnost mentálně postižené děti ze široké spádové oblasti. Práce je o to těžší, že se pedagogičtí pracovníci nemohou spoléhat na pomoc rodičů a zákonných zástupců. Většina současných žáků dojíždí do Města Albrechtic z oblastí s vysokou nezaměstnaností a rodiče žáků, ve velké míře bývalí žáci zvláštní školy, patří mezi nezaměstnané. Rodinné prostředí v těchto rodinách je samo o sobě málo podnětné, rodiče těch nejproblémovějších se neobtěžují školu navštívit ani na vyzvání. Společné rodičovské schůzky jsou na škole zrušeny již více než deset roků, osvědčila se individuální spolupráce s jednotlivými rodiči. Kterýkoliv z rodičů či zákonných zástupců má kdykoliv možnost školu navštívit, pohovořit se všemi pedagogickými pracovníky i možnost být přítomen ve vyučovací hodině svého dítěte. Kromě toho jsou rodiče pravidelně čtvrtletně písemně informováni podrobnější zprávou o prospěchu, chování a docházce dítěte prostřednictvím deníčku. Jsou rodiče, kteří se často chodí do školy radit, jak nejlépe vychovat své potomky, jak nejlépe pomoci svým dětem. Většina rodičů však má jen povrchní zájem, nebo je bez zájmu. Je jim lhostejné, zda se jejich dítě vyučí, zda bude mít lepší život nežli oni sami. Bohužel děti si takové rodiče nevybraly, od svých pedagogických pracovníků jsou vděčny za každé vlídné slovo, za každý drobný dárek. Pracovníci školy se chovají ke všem dětem stejně, mají zájem o všechny děti, aby se všechny děti úspěšně nejen vyučily, ale hlavně aby se všichni absolventi školy úspěšně zařadili do společenského a pracovního prostředí.

        Od března 2006 jsme pracovali na svém školním vzdělávacím programu, který jsme nazvali Hašlerka a vyučování podle něho začalo 1. 9. 2007. Vzdělávací program je v učebním plánu, klíčových kompetencích i v očekávaných výstupech upraven na naše venkovské rodinné podmínky a koncipován tak, aby všichni žáci s lehčím mentálním postižením dosáhli základního vzdělání a mohli se po vyučení zapojit do pracovního procesu. Žáci s těžkým a hlubokým postižením získávají základy vzdělání. 


www.brnakotakar.cz